..mějte pěkný den!

Příběh jednoho trička

 

..začíná tam, kde obvykle jiné příběhy z této oblasti končí. Tričko už bylo někým, v nějakých podmínkách, snad za nějakou mzdu vyrobeno. A z čínské fabriky putuje rovnou do překladiště, odkud bude transportováno do Evropy. Jak?

 

Naprostá většina zboží mezi Čínou a Evropou putuje po moři na obrovských kontejnerových lodích. Malá část, převážně expresní zásilky, využívá leteckou přepravu. Před pár lety ale velké dopravně-logistické společnosti "objevily" i zlatou střední cestu - železnici. Ta je sice oproti letecké dopravě pomalejší, ale mnohem levnější. Na druhou stranu ve srovnání s námořní dopravou je dražší, avšak podstatně rychlejší. Pro srovnání cesta vlakem zabere cca. 13 – 15 dní s cílovkou v Polsku nebo Německu. Po moři min. 28 dní do Hamburku, do slovinského Koperu min. 26 dní, Pireus v Řecku se dá zvládnout za 24 dní..to ovšem za optimálních podmínek a nutností připočíst ještě transport po silnici nebo železnicí do cílové destinace. Ale teď to asi ekonomicky nejpodstatnější – dle regulí železniční dopravy, a to zejména v Rusku (ano i v Rusku jsou nějaká pravidla..prý), je maximální délka vlakové soupravy 41 vagónů..to jest 41 kontejnerů. Jedna lodička může pobrat až 250 takových vlaků.. co se týká množství kontejnerů..takže jdeme na loď!

 

containereship

 400 x 59 metrů živé váhy

 

Stihne to kontejnerová loď z Číny do Evropy do měsíce? A kde se dá zjistit, kdy připluje právě ta vaše? I lodě mají své jízdní řády a sledovat jejich cestu můžete i „v přímém přenosu“ prostřednictvím webů, kde by se měla každou půl hodinu aktualizovat poloha vašeho trička. Ale opravdu nic se nedá v tomto předpovídat ani s přesností na pár dní. Za chvíli zjistíte proč?

 

Cesta tohoto trička z Asie obvykle začíná v některém z čínských přístavů Ningbo, Yantian, tchajwanském Kaoshiungu nebo v největším přístavu světa Šanghaj. Kontejnerovou lodí se odtud vydává na 28 dní trvající výpravu až do německého přístavu Hamburk. Loď na své pouti z Číny do Německa urazí přes 10 tisíc kilometrů kolem Indie, obvykle přes Adenský záliv a Suezský průplav, v poslední době neobvykle okolo Afriky, obepluje velkou část Evropy a vylodí se na severu v Hamburku.

 

V současnosti je stále více na pořadu jednání vybudování tzv. Thajského kanálu, jenž by zkrátil lodní cestu o cca. 1 200km. Celkové náklady by měly dosahovat přibližně 30 miliard dolarů, což je pro thajský národ opravdu nadnebeská částka, proto hlavní iniciativu v prosazování projektu průplavu přes thajské území postupně přebrala Čína, která jej současně zahrnuje do své aktuální koncepce Nové hedvábné stezky a má hromadu, hlavně pro ně samotné, finančně výhodných úmyslů. Naštěstíííí současná thajská vláda se k projektu staví zdrženlivě.

 

Thai Kanal

 Kanál Kra by cestu zkrátil o tisíc kilometrů a tři až pět dnů plavby. Tím by přepravci během jediné cesty mohli ušetřit 30 až 120 000 amerických dolarů.

 

Zpět na loď – následuje Indický oceán, který je z hlediska lodní dopravy tím jakž takž nejbezpečnějším územím. Prodloužením cesty může být zastávka v některém z přístavů v Indii nebo na Srí Lance, aby se zde nalodily další třeba trička, směřující na pulty evropských obchodů. Následuje rozhodnutí kudy do Evropy?

Suezský průplav - jeden z nejslavnějších průplavů na světě. Egypt si za proplutí jedné lodi Suezským průplavem účtuje zhruba čtvrt milionu dolarů a při této ceně se rejdařům vyplatí obeplout celou Afriku. Navíc díky nízké ceně ropy se lodním společnostem začíná vyplácet posílat zásilky spíše okolo Afriky než kratší cestou z Indického oceánu do Středozemního moře..a do toho ještě novodobí námořní piráti operující v Adenském zálivu, kterým chtě nechtě naše loď s tričkama cestou do Suezu musí projet.

Pirátům se ovšem nevyhneme ani obeplutím Afriky. Pirátství v Somálsku se rozmohlo, jako moderní forma pirátství v poslední době a stalo se stálou hrozbou pro mezinárodní vody a námořní obchodní trasy, především v okolí somálského pobřeží. Mnoho z pirátů jsou bývalí rybáři, kteří doplatili na ilegální rybolov v oblasti Adenského zálivu a když viděli ziskovost pirátství, začali se mu věnovat. Ve většině případů je totiž výkupné za zajatce zaplaceno a oni se ve zdraví dostanou na svobodu. A zisk z tohoto už se klasicky dělí formou kast. Hlavy těchto gangů operují povětšinou ze souše z bezpečí pobřeží. Jelikož je tento „obchod“ tak výnosný, existuje i v tomto odvětví drsný způsob konkurence. Drsný až tak, že některé pirátské skupiny se mezi sebou navzájem požírají..čtěte vraždí!

 

piráti v Somáslsku

Tak si pak vyberte kudy plout.....good luck!

 

A tak si pak vyberte – Egypt snížil „průplavnost“ Suezu na 50 – 60 lodí denně, přičemž provoz v průplavu funguje tak, že dopoledne plují lodě směrem do Středozemního moře, odpoledne opačným směrem. Jen z čínských přístavů vyjíždí denně do Evropy tisíce lodí..tak si představte to čekání..nebo obeplujeme tedy tu Afriku? A ještě stále si myslíte, že stihneme dovézt to tričko do měsíce tak, jak jsme si přáli?

Do cíle v Hamburku už je to pak vlastně jen „kousek“a kromě humbuku v Hamburku jakožto druhém největším kontejnerovém přístavu v Evropě již následuje jen poklidná vlaková nebo silniční doprava na území ČR.

 

Hamburgpřístav

Dle některých "zaručených zdrojů" byl vynálezcem hamburgeru Otto Kuase. V roce 1891 vytvořil hovězí placiček vařený na másle a přelitý sázeným vejcem. Němečtí námořníci později smažené vejce vynechali.

 

 

 

Jenže milí čínského nákupu chtiví..letos je to tak nějak všechno na levačku.

Od poloviny března, kdy provoz v čínských přístavech omezila protivirová opatření, se proces odbavení příchozího nákladu prodloužil ze dvou až třech týdnů na více než tři měsíce. Tím vším ještě narůstají fronty v překladištích, průplavech nebo na odbavištích. Do toho všechny tzv. fyzické dohledy, kdy zástupci výrobců asistují v čínských továrnách při výrobě a opravdu kontrolují jakost a odpovídající množství objednané tou danou evropskou značkou, jsou nyní zde na Starém kontinentu a dohled vykonávají tak maximálně z tepla své kanceláře on line.

Proto jsem tak rád, že už před rokem jsem tak nějak zkoušel najít výrobce běžecké obuvi zde v Evropě a nebýt závislý na všech těch nástrahách, které mohou nastat při dovozu zboží přes tři a půl planety!..jenže jsem ještě nevěděl, že to není žádná prdel!!..ale o tom až příště..!